Jak mi Honza koupil auto a jeli jsme na rande do Olomouce

Dostala jsem od muže auto. Né, že bych auto neměla. Mám. Mám dokonce teď už dvě - Focuse, teď nově i nějakého Leksuse.

Honza mi chtěl nové auto koupit už před rokem. Malé, rychlé, bezpečné. Jenže Focus byl Focus, naše první auto. Auto, kde jsem se přestala bát řídit. Poslala jsem ho radši koupit chleba, mrkev a papriky.

Nakonec mě ukecal a auto přivezl. Chybí mu spojka a přebývá spoutu věcí, hlavně stádo koní. Nakonec se mi sen splnil. Zkušební jízdou jsem ho odvezla do Olomouce a šli jsme na rande. S Honzou, auto zůstalo na parkovišti. Spolu. Sami. Bez dětí.

Honza se učí dělat selfie.

Zase jednou v Olomouci.

Po čtvrthodinové procházce jsme nasedli do auta a jeli zpátky do Přerova spát, abychom nebyli jako zombie, až děti zase v šest ráno vstanou.

S autem jsme kamarádi, jak by ne, má ve znaku L jako Lucka.